Dále jsem odstranil z česen mřížky proti myším a rejskům.

Obnova včelího díla je  celoroční záležitost. Každý rok do poloviny dubna se snažím mít připraven dostatek mezistěn pro přípravu nových plástů.

Část vyřazených souší či stavebních rámků tavím přes léto ve slunečním tavidle, část ponechávám  do podzimu v nástavcích na včelstvech, část po vytočení a vyčištění včelami od medu vyřežu, dám do igelitového pytle a skladuji ve studeném sklepě. Síření  ani "octování" plástů nepoužívám. Přes zimní období se snažím část voští vytavit ve vařáku. Další třídění probíhá na jaře - ze včelstev vyřazuji a pokud možno co nejdříve tavím plásty, na kterých se vyskytnou plísně.

Vytavený vosk a někdy i přímo souše,  které nestihnu vytavit, nechávám vyměnit za mezistěny.

Oškrabávání rámků, opalování nástavků, drátkování rámků a zatavování mezistěn provádím vetšinou najednou v dubnu. Při prodlužujícím se dni a zlepšujícím se počasí jde práce rychleji od ruky než při zimní přípravě rámků.

Každoročně v druhé polovině dubna se snažím vložit do spodního nástavku doprostřed stavební rámek, který je brzy vystavěn a zakladen trubčinou, což urychluje zaplodování celého spodního nástavku.

Jako stavební rámek používám prázdný rámek. Rozhodující pro jeho vložení do včelstev je přínos nektaru z třešní či pampelišek. Každý rok je vývoj vegetace jiný, někdy kvetou první třešně, někdy pampelišky, někdy kvete vše i s řepkou najednou. Letos je vzhledem k opožděnějšímu vývoji vegetace na vložení stavebního rámku i vzhledem k horšímu počasí nejméně týden čas.

Někteří včelaři doporučují s prvním přínosem nektaru, když mají včelstva ve spodním nástavku "nastříkáno" , prohodit nástavky. Tento zootecnický zákrok se mi neosvědčil, chomáč včel s plodovým tělesem tvaru koule se tím přeřízne na dvě polokoule a spodní část nemá kam růst. Některá včelstva to řešila stavbou divočiny v podmetu, což není pro další rozšiřování o třetí nástavek vhodné.

I když panuje pořád poměrně chladné počasí, začínají kvést třešně a na teplejších místech i pampelišky.

V doletu obou stanovišť je také  řepka, jejíž rozkvět odhaduji na konec dubna.

Počasí a denní teploty vzduchu připomínající  spíše červenec jsem využil k tavení rámků ve slunečním tavidle.

Moje tavidlo má jednoduchou konstrukci. Základem je bedna z prken. Vrchní část má po stranách kovové dráhy, kam zasouvám sklo. Jako podklad pro vložení rámku jsem zvolil vyřazený plech na pečení - přesně se do něho vejde rámek 39x24. Plech jsem upravil pouze vybroušením drážky rozbrušovačkou po celé délce, aby mohl vosk stékat do nádoby pod plechem. Momentálně používám jako sběrnou nádobu také plech na pečení. Na fotce je tavidlo ještě s plastovou sběrnou nádobou, která se mi neosvědčila, protože se z ní vosk špatně vyndavá.

Nedostatkem tavidla je jeho velikost, v budoucnu plánuji udělat nové, které pojme alespoň tři rámky. Pro začínající včalaře vidím toto tavidlo jako nejvhodnější a nejlevnější způsob získávání vosku.

Mřížku vkládám mezi horní nástavky většinou bez hledání matky. Horní nástavek bývá plný zavíčkovaného plodu a čerstvého nektaru. Spoléhám na to, že  matky kladou i díky stavebnímu rámku v prostředním nástavku. Za čtyři dny po vložení mřížky je třeba udělat kontorlu horního nástavku. Pokud jsou v něm vajíčka a tedy přítomna matka, snažím se jí najít a dát do spodních nástavků pod mřížku. Pokud matku nemohu najít, jednoduše zaměním horní dva nástavky.

Kontrolu  horních nástavků na přítomnost matky po čtyřech dnech od vložení mřížky zároveň využívám k odběru rámků s plodem k přípravě směsných oddělků na chov matek.

Kontrolu směsných oddělků jsem provedl ještě dvakrát  čtvrtý a sedmý den po přelarvení. Při tom bylo nutné odstranit  matečníky naražené na otevřeném plodu. Přikrmovat již nebylo třeba, protože si oddělky zvládli něco nanosit. Při poslední kontrole jsem nástavky doplnil vzadu rámky s mezistěnami, protože se vylíhlo velké množství  včel.

Jak letošní matečníky vypadají můžete posoudit ve  fotogalerii.

Z hlediska uvolnění místa v plástech pro další snůšku je vhodné začít s vytáčením medu co nejdříve, na druhé straně je třeba vytáčet med zralý, tedy s obsahem vody pod 19 %. Vodítkem k určení zralosti medu může být zavíčkování plástů alespoň ze dvou třetin. Při vytáčení se zralý med vytékající z medometu na sítě sběrné nádoby pěkně skládá, při přelévání většího množství šustí. Kdo si není jistý, může určit obsah vody refraktometrem nebo hustoměrem. Med s vyšším podílem vody není tak trvanlivý a může při skladování začít kvasit.

Dále je nutno počítat s tím, že první jarní med velmi rychle krystalizuje a ani ne za dva týdny může úplně ztuhnout. Podle toho je třeba se zařídit při jeho zužitkování. Nejvhodnější je tento med pastovat - začít míchat alespoň jednou denně bez vmíchávání vzduchu při počátku krystalizace, tj. když začíná ztrácet jiskru. Asi po třech dnech med dostane perleťový lesk a je třeba ho z větší nádoby rozlít do sklenic. Pokud se ponechá až je téměř bílý, špatně se nalévá a ve sklenicích po ztuhnutí zůstávají bublinky vzduchu. Z tohoto důvodu doporučuji rozlévat pastový med raději dříve než později.

Pokud se stane, že se matka v některém oddělku z matečníku nevylíhne, nebo se ztratí na snubním proletu, provedu přidání oddělku k jinému, který matku má. Ztrátu matky lze poznat podle neklidného chování včel typického pro bezmatečná včelstva. Nepřítomnost vajíček v oddělku po 14 dnech od vložení matečníku ještě neznamená ztrátu matky. Některé matky mohou v závislosti na počasí začít klást i později.

Po rozkladení matek se snažím oddělky kontrolovat podle potřeby asi jednou týdně, jestli mají dostatek zásob. Pokud se zásoby tenčí, přikrmuji  roztokem cukr:voda v poměru 1:1.   S přikrmováním se to nesmí přehnat, aby matka měla kam klást.

V některých letech přináší Medard nejen ochlazení a déšť, ale i bezsnůškové období, ve kterém mohou silná včelstva slabší oddělky zcela vyloupit  a včely včetně matky zabít. Česno v oddělku proto musí být velikosti "maximálně na dvě včely", aby tam cizí včely tak snadno loupit nemohly. Dnes jsem viděl náznaky slídění při odebírání medných plástů. Věřím, že se zlepšením počasí opět začne snůška z lesa, jejíž průběh bylo možné minulý týden pozorovat.

Další článek:

Kurz značení včelích matek

Smetenec usazuji třetí den večer na mezistěny do úlu podobně jako u oddělků, tedy s nízkým dnem a otevřeným  očkem. Náběh nepoužívám, včely vysypu doprostřed nástavku a poté vyskládám mezistěnami. Matku je vhodnější nechat v klícce a otevřít jen záslepku u medocukrového těsta, aby se k ní mohly včely prokousat a vyvést ven.

Letos mi příroda a včely připravily zajímavý včelařský zážitek a důkaz, že vše není tak jednoduché. Objednaná inseminovaná matka došla v pořádku. Do druhého dne jsem ji nechal  v klícce doma na skříni. Druhý den se to akorát hodilo připravit smetenec,  protože jsem ometal poslední tři medníky na vytáčení prvního medu. Smetenec jsem nechal v celkem chladné dílně a přikrmil. Kvílivý zvuk po dvou hodinách naznačoval osiřelost. Přidal jsem tedy matku v klícce i s doprovodnými včelami. Večer při kontrole včelstvo krásně ztichlo a já měl dobrý pocit z toho, že se přijetí matky podařilo. Třetí den při usazování smetence jsem nevěřil svým očím. Chomáč včel v rojáku byl mimo klícku s matkou, což znamenalo přítomnost jiné matky nechtěně ometené z medníku při tvorbě smetence. Co s tím, když nebyl čas ani počasí na přípravu jiného smetence a nástavky už mi také došly. Do druhého dne jsem tedy usazený smetenec nechal s matkou pevně uzavřenou v klícce. Další den nastala  pro mě opět nová věc. Všechny doprovodné včely v klícce byly ubodány a na  klícce se snažily včely ze smetence matku bodnout. Po prohlídce zčásti vystavěných mezistěn jsem objevil jinou matku, příčinu nepřijetí matky v klícce. Provedl jsem její odstranění a s ušlechtilou matkou po vyjmutí doprovodných včel v klícce čekal dál. Další den byla reakce včelstva na matku spíše negativní, už jsem měl myšlenky přidat jí pomocí plástu se sítem a rámkem s líhnoucími se mladuškami. Nakonec jsem ještě dva dny vydržel a chování včel k matce se úplně změnilo. Bylo patrné krmení matky včelami přes klícku a tedy její přijetí. Odstranil jsem uzávěr na těstu a za další dva dny matka již pobíhala po čerstvě vystavěných plástech. Měl jsem velkou radost. Ztráta inseminované matky by mě hodně mrzela.

Teď už jenom přemýšlím, jestli nebylo ponechání doprovodných včel s matkou po přidání vlastně dobře, i když to literatura nedoporučuje. Kdyby v rojáku byla matka bez doprovodných včel a ostatní včely by byly na druhé straně rojáku s omylem přimetenou jinou  matkou, myslím, že by to matka v klícce nemusela přežít.

U slabších včelstev a u většiny včelstev s dvouletou matkou se snažím provét výměny matek přidáním oddělku. Rozhodně doporučuji před přidáním oddělku starou matku odstranit a spojovat včelstva v této době přes lehce proděravěný novinový papír.

Zde je nutno připomenout, že po vytočení medu mají včelstva pouze nepatrné množství zásob a je třeba je ihned přikrmit. Čekat s přikrmováním až na konec srpna či září doporučuji všem, kteří příští rok nechtějí mít ze svých včelstev žádný užitek. Z celkové dávky 16-17 kg cukru na včelstvo dávám polovinu hned po sejmutí medníku a druhou polovinu na konci srpna. Pokud mají včelstva nějaké zásoby v plodišti, dávku cukru o to snižuji. Ani letošní rok není vyjímkou v tom, že včelstva nemají v plodišti téměř žádné zásoby a dávku cukru musím dát plnou.

Nejpozději začátkem srpna mě čeká ještě letní léčení proti varroáze aplikací Gabonu a Formidolu a u posledních několika včelstev výměna matek.