Tvorba smetenců
18.06.2012 16:50Dobrou možností, jak přidat ušlechtilou kladoucí matku do včelstva, je tvorba smetence.
Matka přijde poštou v zasílací klícce s několika doprovodnými včelami. Klícku umísťuji na klidné místo většinou doma na skříni do druhého dne. Vhodné je přidat včelám na klícku pár kapek vody, aby nežíznily.
Druhý den ometu do rojáku nebo přímo do nástavku přes smyk včely z asi tak patnácti hůře obsednutých medníkových plástů. Zásadou je nepřimést k nim matku, která se může i v mednících vyskytnout. Roják se včelami je třeba potom umístit v chladné a tmavé místnosti. Důležité je smetenec přikrmovat roztokem cukru a vody v poměru 1:1. Používám sklenici s prosakovacím víčkem, na kterou mám roják uzpůsobený. Roztoku není třeba mnoho, počítám tak čtvrt litru na den. Podle některých zkušenějších včelařů je vhodné použít roztok studený. Po jedné až dvou hodinách včely kvílivým hlasem projevují svoji osiřelost a je možné přidat horním otvorem v rojáku matku v klícce. Já ji přidávám i s doprovodnými včelami, ikdyž literatura je doporučuje od matky odstranit. Rojákem udeřím o zem a přes další uzpůsobený otvor v rojáku klícku přidrátují tak, aby visela v jeho horní části. Včelstvo se po přidání matky během asi tak dvou hodin uklidní, což bývá signálem přijetí matky.
Smetenec ponechávám ve sklepě dva dny a dvě noci. Kontroluji jenom roztok cukru ve sklenici, aby včely nehladověly.
Smetenec usazuji třetí den večer na mezistěny do úlu podobně jako u oddělků, tedy s nízkým dnem a otevřeným očkem. Náběh nepoužívám, včely vysypu doprostřed nástavku a poté vyskládám mezistěnami. Matku je vhodnější nechat v klícce a otevřít jen záslepku u medocukrového těsta, aby se k ní mohly včely prokousat a vyvést ven.
Letos mi příroda a včely připravily zajímavý včelařský zážitek a důkaz, že vše není tak jednoduché. Objednaná inseminovaná matka došla v pořádku. Do druhého dne jsem ji nechal v klícce doma na skříni. Druhý den se to akorát hodilo připravit smetenec, protože jsem ometal poslední tři medníky na vytáčení prvního medu. Smetenec jsem nechal v celkem chladné dílně a přikrmil. Kvílivý zvuk po dvou hodinách naznačoval osiřelost. Přidal jsem tedy matku v klícce i s doprovodnými včelami. Večer při kontrole včelstvo krásně ztichlo a já měl dobrý pocit z toho, že se přijetí matky podařilo. Třetí den při usazování smetence jsem nevěřil svým očím. Chomáč včel v rojáku byl mimo klícku s matkou, což znamenalo přítomnost jiné matky nechtěně ometené z medníku při tvorbě smetence. Co s tím, když nebyl čas ani počasí na přípravu jiného smetence a nástavky už mi také došly. Do druhého dne jsem tedy usazený smetenec nechal s matkou pevně uzavřenou v klícce. Další den nastala pro mě opět nová věc. Všechny doprovodné včely v klícce byly ubodány a na klícce se snažily včely ze smetence matku bodnout. Po prohlídce zčásti vystavěných mezistěn jsem objevil jinou matku, příčinu nepřijetí matky v klícce. Provedl jsem její odstranění a s ušlechtilou matkou po vyjmutí doprovodných včel v klícce čekal dál. Další den byla reakce včelstva na matku spíše negativní, už jsem měl myšlenky přidat jí pomocí plástu se sítem a rámkem s líhnoucími se mladuškami. Nakonec jsem ještě dva dny vydržel a chování včel k matce se úplně změnilo. Bylo patrné krmení matky včelami přes klícku a tedy její přijetí. Odstranil jsem uzávěr na těstu a za další dva dny matka již pobíhala po čerstvě vystavěných plástech. Měl jsem velkou radost. Ztráta inseminované matky by mě hodně mrzela.
Teď už jenom přemýšlím, jestli nebylo ponechání doprovodných včel s matkou po přidání vlastně dobře, i když to literatura nedoporučuje. Kdyby v rojáku byla matka bez doprovodných včel a ostatní včely by byly na druhé straně rojáku s omylem přimetenou jinou matkou, myslím, že by to matka v klícce nemusela přežít.
———
Zpět