Včelí pastva 2016
V současné době se pokouším spolu s některými kolegy z naší včelařské organizace vylepšit nabídku kvetoucích rostlin pro včely.
První z používaných možností, jak zlepšit potravní nabídku pylu a nektaru v letním období nejen pro včely, ale i další užitečný hmyz, je nesekat tak často trávník a nechat vykvést různé druhy jetelovin. V letošním roce se zde jetelovinám i díky většímu množství srážek poměrně daří. Krásně kvete jetel luční (červený), jetel bílý (plazivý), jetel zvrhlý (švédský, hybridní), jetel ladní, štírovník růžkatý, na různých náspech komonice bílá a komonice lékařská.
Druhou možností, kterou jsem aplikoval do své včelařské praxe, je pěstování polních plodin a to svazenky vratičolisté, pohanky obecné a řepky jarní.
Všechny tři zmíněné plodiny jsem vysel jako strniskovou směsku na záhon o rozměrech cca 3x1m, na kterém byl předtím zahradní hrášek.
Ihned po sklizni hrášku 3. 7. 2016 jsem půdu zpracoval rýčem na hloubku asi 10 cm a lehce urovnal hráběmi. Následující den jsem provedl ruční výsev (na široko) do poměrně suché půdy. Po rozhození jsem osivo lehce zapravil do půdy hráběmi. I přes zmiňované sucho osivo během asi 7 dnů krásně vzešlo, objevily se klíční rostlinky svazenky, pohanky i řepky. Také začala být patrná jedna z nevýhod ručního setí - vysoká hustota porostu daná velkou spotřebou osiva při ručním setí.
Letošní srážkově bohatý červenec směsce svědčí, na fotkách z 31. 7. 2016 (27 dní od výsevu) je možné založený porost posoudit. Nejrychlejší vývoj má pohanka, na někerých rostlinách je již patrné květenství. Řepka se mezi pohankou a svazenkou jakoby ztrácí.
Směska pohanky, svazenky a jarní řepky:
Na pohance se již objevuje květenství:
31. 7. 2016
Ve fotogalerii jsou fotky z 15. 8. 2016 - včely na kvetoucí pohance. Řepka a svazenka zatím ještě nekvetou.
Další vstup do porostu je z 22. 8. 2016 - začíná kvést řepka jarní, na svazenku musíme stále ještě čekat:
Svazenka začíná kvést 27. 8. 2016, tj. necelých 8 týdnů po výsevu:
Závěrem bych si dovolil tvrdit, že bude vhodnější v dalších letech pěstovat jednotlivé plodiny z důvodu vzájemné konkurence samostaně, nikoliv ve směsce.
Limitujícím faktorem celého období vegetace je množství srážek v aktuálním roce. Pokud se nám svazenku, pohanku či jarní řepku podaří na letní období vypěstovat, může se velmi často stát, že sice pokvete, včelám nabídne kvalitní pyl, ale produkce nektaru bude za velkých veder a sucha minimální.
Zajímavé a dopručované z pohledu zvyšování půdní úrodnosti může být využití těchto plodin na zelené hnojení. Stačí rostliny na podzim zapravit rýčem nebo pluhem do půdy.
